Padly některé překážky rovnoprávnosti LGBTQ+ lidí, nové politické vedení země však vyrukovalo s dalšími.
Rok 2025 v Česku byl z hlediska LGBTQ+ práv obdobím kontrastů. Na jedné straně přinesl legislativní zlepšení a větší společenskou viditelnost, protože právě v tomto roce se podařilo napravit některé překážky rovnoprávnosti LGBTQ+ lidí v naší zemi. Na straně druhé vlivem mezinárodní i domácí politické scény výrazně narostla nejistota ohledně dalšího vývoje bezpečnosti a důstojnosti queer lidí.
Tři oblasti, ve kterých doháníme vyspělý svět
Začátek roku byl pozitivní. Od ledna platí novela občanského zákoníku, která nahradila registrované partnerství novým institutem zvaným „partnerství“. Tato forma právního svazku přinesla párům stejného pohlaví většinu práv, která byla dosud spojena výlučně s manželstvím. „I když se česká Sněmovna pro skutečnou rovnost lidí v podobě plnohodnotného manželství nerozhodla, šlo o důležitý krok směrem k rovnoprávnosti. Páry stejného pohlaví a jejich diny teď mohou mít o trošku lepší spaní,“ říká ředitelka iniciativy Jsme fér Lucia Zachariášová. V závěru roku pak navíc přišlo rozhodnutí Soudního dvora EU o uznávání manželství párů stejného pohlaví uzavřených v jiné členské zemi (analýza rozsudku zde).
Pozitivní změny pokračovaly i v létě, kdy rozhodnutím Ústavního soudu ČR přestala platit povinnost kastrace při úřední změně pohlaví. Tento posun přiblížil Česko jako jednu z posledních evropských zemí standardům respektujícím tělesnou autonomii a lidská práva.
V květnu navíc Parlament schválil novelu trestního zákoníku, která od ledna 2026 rozšíří ochranu před předsudečným násilím i na oběti napadené z důvodu sexuální orientace nebo pohlaví. Je to důležité uznání hrozeb, kterým LGBTQ+ lidé v české společnosti čelí.
Trumpův nástup předznamenal globální úpadek lidských práv
Tyto dlouho očekávané legislativní události se odehrávaly na pozadí politické situace, která respektující vůči LGBTQ+ lidem rozhodně nebyla. Téměř okamžitě po únorovém nástupu amerického prezidenta Donalda Trumpa k moci začalo omezování práv LGBTQ+ lidí v USA. „Trump a po jeho vzoru i jeho příznivci po celém světě včetně Česka začali veřejně projevovat nenávistné postoje vůči LGBTQ+ lidem a měnit je v běžný standard chování. V Česku byla úzkost queer lidí i jejich přátel z toho, co přijde, o to větší, že před námi stály podzimní parlamentní volby a hrozily různé varianty koalic s extrémisty,“ popisuje předseda spolku Prague Pride Oldřich Kundera.
Nové vedení země zvolilo represivní rétoriku
Výsledkem voleb je nejférovější Poslanecká sněmovna v historii – k podpoře manželství pro všechny páry se přihlásilo 60 nových poslanců a poslankyň (detailní výsledky zde). Návrh programového prohlášení budoucí vlády, které přišlo na konci října, však jasně ukázalo, že Andrej Babiš kýve svým koaličním partnerům na omezování občanské společnosti a lidskoprávních iniciativ. Text hovoří o „politických neziskových organizacích“ a „ideologických vlivech“ ve školách. To je jazyk, který bývá zneužíván autoritářskými režimy v čele s Ruskem. „Šikana České školní inspekce, již spustila začátkem školního roku lobbistická ultrakonzervativní organizace Aliance pro rodinu v rámci svého tažení proti vzdělávacímu kurzu o LGBTQ+ problematice pro školní inspektory a inspektorky, je extrémním příkladem toho, jak si někteří členové nové vládní koalice představují příští roky,“ komentuje vedoucí vzdělávacího oddělení Prague Pride Tereza Kadlecová.
Znepokojení přinesly i výroky některých nově zvolených poslanců a poslankyň o vzkříšení návrhu na zakotvení zákazu rovného manželství přímo do Ústavy, které přišly okamžitě po volbách. Díky vysoké státní funkci se do veřejného prostoru nyní intenzivněji dostávají vyjádření Tomia Okamury, který opakovaně útočí na LGBTQ+ lidi vyjádřeními plnými dezinformací a nenávistné rétoriky. „Takové vystupování posouvá hranice veřejné diskuze směrem k otevřené nenávisti a legitimizuje homofobní a transfobní postoje. Rozeštvávání své vlastní společnosti je přesný opak toho, co by politické vedení země mělo dělat,“ konstatuje Lucia Zachariášová.
Nenávist vůči jedné skupině rozšíří blbou náladu mezi všemi
Tato atmosféra má přímý dopad na duševní zdraví LGBTQ+ lidí. Zejména těch mladých, kteří ke svému sebeuvědomění a autentickému životu potřebují bezpečné prostředí a jistotu, že jejich identita je legitimní a přijímaná. Tíživá situace se však nedotýká jen samotné queer mládeže. Také jejich rodiny a blízcí nesou psychickou zátěž spojenou s tím, že jsou svědky znevažování identity svých dětí, sourozenců nebo přátel a obávají se, co přinese budoucnost. A v neposlední řadě se v této atmosféře hůře dýchá i mladým lidem z majoritní společnosti. Dospívání je i bez vnějších tlaků emočně křehké období, a když k tomu přibude narůstající společenská nevraživost vůči vrstevníkům, s nimiž tvoří přátelské a spolupracující vztahy, dopadá to na psychiku všech.
Rok 2025 v číslech
ILGA Rainbow Map, která hodnotí stav práv LGBTQ+ lidí ve 49 evropských zemích, zařadila letos Česko na 30. místo (33,17 % oproti loňským 29,51 %). Oproti loňskému roku jsme si mírně polepšili díky zrušení zákazu darování krve gayům, poskytnutím manželských práv párům stejného pohlaví a povolením přiosvojení dítěte partnerem*kou ve stejnopohlavních rodinách. Mapa je zveřejňována v květnu u příležitosti Mezinárodního dne boje proti homofobii, bifobii, transfobii a intersexfobii, proto v ní letos ještě není zohledněno zrušení povinných kastrací při úřední změně pohlaví.
Podle průzkumu CVVM v květnu podporovalo manželství párů stejného pohlaví 64 % české veřejnosti. S právem adoptovat děti partnera*ky vyjádřilo souhlas 81 % a s adopcí dětí z ústavu 65 % lidí.
Šetření CEDMO Trends z června 2025 ukázalo, že heterosexuální lidé, kteří osobně znají LGBT+ člověka, vykazují výrazně vyšší míru přijetí a respektu vůči genderové, vztahové a sexuální rozmanitosti. Z těch, kdo mají LGBT+ kolegu*kolegyni, je 25 % rádo, že na pracovišti tito lidé jsou, a 66 % je v pohodě akceptuje. Z těch, kdo však ve svém pracovním okolí LGBT+ člověka nemají, by jen 4 % měla ráda takového kolegu*kolegyni, a 48 % by ho*ji akceptovalo. Naopak 10 % lidí, na jejichž pracovišti se LGBT+ člověk nevyskytuje, tvrdí, že by jim tam vadil a 7 % by vadil dokonce velmi (mezi těmi, kdo LGBT+ kolegu*kolegyni mají, vadí jen 2 % a velmi vadí jen jedinému procentu).
Podle výzkumu Kyberšikana a nenávistné projevy online z května 2025 jsou LGBTQ+ lidé druhou skupinou nejčastěji napadanou v online prostoru, hned po lidech z Ukrajiny. V posledních 12 měsících se 76 % mladých LGBTQ+ lidí cítilo špatně kvůli queerfobním projevům nenávisti na internetu. Reagují na ně však většinou jen sami LGBTQ+ mladí: 66 % aktivně reaguje, 6 % je nechává bez reakce. Mezi mladými z majoritní společnosti aktivně reaguje 39 % a 24 % je přehlíží.