Před třemi lety v říjnu 2022 došlo k teroristickému útoku na queer bar Tepláreň v Bratislavě, při němž přišli o život dva lidé Matúš a Juraj a další byli vážně zraněni. Čtyřiadvacet českých lidskoprávních organizací tehdy vydalo výzvu Společně proti nenávisti adresovanou české politické reprezentaci. Toto smutné výročí je příležitostí podívat se na to, zda byly splněny tři požadavky výzvy, a v jaké situaci ohledně bezpečnosti LGBT+ lidí se česká společnost nachází právě teď.
Výzva Společně proti nenávisti navrhovala tři jednoduché legislativní kroky, jejichž přijetím by politická reprezentace snížila riziko, aby se podobné vraždy jako v Bratislavě staly i v naší zemi. Navrhovaná opatření by totiž přispěla k tomu, aby LGBT+ lidé a jejich rodiny začali být bráni za samozřejmou součást společnosti a přestali být vydělováni na její okraj:
- přijetí manželství pro všechny páry,
- zrušení kastrací jako podmínky úřední změny pohlaví,
- zařazení LGBT+ lidí mezi skupiny osob specificky chráněné proti předsudečnému násilí.
Výzvu podepsalo 24 tisíc lidí a tisíce jich přišly 26. října na shromáždění na Václavské náměstí.
Jak se k výzvě postavila česká vláda a parlament?
Partnerství místo manželství – nerovnost trvá
Po 18 letech od uzákonění registrovaného partnerství a bouřlivých diskuzích o rovném manželství Sněmovna párům stejného pohlaví v roce 2024 schválila partnerství. Přiznala jim většinu manželských práv, byť jim společná rodičovská práva ztížila zbytečně komplikovaným a nejasným právním procesem. Pro partnery*ky stejného pohlaví a jejich děti je to rozhodně zlepšení života, a především posílení právní jistoty. „Partnerství však není rovnost. Politici a političky se tím, že LGBT+ lidem upřeli plnohodnostné manželství, rozhodli nechat je nadále vyčleněné do zvláštní ohrádky mimo zbytek společnosti. Takhle rovnoprávnost nevypadá. Budeme tu, dokud nebude rovné manželství,“ říká ředitelka iniciativy Jsme fér Lucia Zachariášová.
Nedůstojné kastrace zrušil soud, ne parlament
Pozitivního vývoje se dočkal zákaz kastrací jako podmínky úřední změny pohlaví, který platí od července 2024. Nezasloužili*y se o něj ale politici a političky, nýbrž Ústavní soud ČR. V květnu 2024 tuto podmínku zrušil s tím, že je v rozporu se základním právem trans lidí na ochranu tělesné integrity a osobní autonomie ve spojení s jejich lidskou důstojností. Sněmovně dal rok na adekvátní úpravu zákona, který však poslanci a poslankyně neprovedli. Od července se tedy trans lidé nacházejí v právním vakuu a úřední změnu pohlaví upravují pouze nově vydané metodické pokyny ministerstev zdravotnictví a vnitra. „Politická reprezentace v Česku napříč stranami i ideologickým spektrem se k trans lidem a k narovnání podmínek jejich života dlouhodobě staví zády. Přestože se země v posledních letech posunula o krok vpřed, stále ignoruje doporučení a závazky mezinárodních institucí, jako jsou Evropská unie, Rada Evropy, OSN nebo Světová zdravotnická organizace. Zrušení povinné kastrace je jen minimem k naplnění těchto požadavků. Pro trans lidi je zásadní možnost žít v souladu se svou sociální rolí — a k tomu potřebují nejen přijetí ze strany společnosti a okolí, ale také právní jistotu a oporu v zákoně, který dosud chybí,” říká předseda organizace Transparent Viktor Heumann.
Ochrana LGBT+ lidí před předsudečným násilím přijde v lednu
Na konci letošního května schválila Sněmovna rozsáhlou novelu trestního zákoníku, která mimo jiné rozšiřuje skupiny osob specificky chráněné před předsudečným násilím o sexuální orientaci a pohlaví. Od ledna 2026, kdy vstoupí v účinnost, bude předsudečný trestný čin proti LGBT+ člověku trestán stejně tvrdě jako čin motivovaný národnostní, rasovou nebo etnickou příslušností, politickým přesvědčením či náboženským vyznáním. „Není to ale tak, že když od ledna někdo zaútočí na gaye, automaticky se mu navýší trest. Bude se prokazovat pohnutka. Pokud se ukáže, že pachatel je členem anti-LGBT hnutí, má v počítači nenávistný obsah, pak bude vražda gaye posuzována v kontextu této pohnutky,“ upřesňuje ředitelka organizace IN IUSTITIA Klára Kalibová, která má na prosazení změn do trestního zákoníku velký podíl.
V jakém světě se nacházíme dnes?
Nová česká Sněmovna by mohla rovnosti přát víc než ta předchozí
Tři roky po tragédii v Bratislavě má Česká republika nově zvolenou Sněmovnu. Dostalo se do ní 60 poslankyň a poslanců, kteří podporují rovné manželství. Je to o jedenáct víc než v roce 2021.
Z předvolebního průzkumu Jsme fér mezi kandidujícími vyplývá, že proti rovnosti je 48 nově zvolených poslanců a poslankyň, což je o jedenáct méně než v roce 2021. Těchto lidí ale může být mnohem víc, neboť řada nově zvolených členů a členek Sněmovny zatím svůj postoj neprojevila.
Riziko, že nová Sněmovna znovu otevře debatu o ústavním zákazu manželství pro stejnopohlavní páry po vzoru Ruska, Slovenska či Maďarska, rozhodně nepominula. Takový návrh byl v minulosti předložen už dvakrát a nemalá část nově zvolených poslanců a poslankyň jej nadále podporuje. Téma ústavního zákazu rovného manželství navíc začínají opět zmiňovat i veřejně v médiích.
Omezování práv LGBT+ lidí dopadnou na celou společnost
Od prolití krve v důsledku zvrácené ideologie uběhly tři roky. Slovensko si za tu dobu dokázalo znovu změnit Ústavu tak, že do ní přidalo klauzuli o existenci pouze dvou pohlaví – muž a žena. Zároveň přibyl zákaz náhradního mateřství a nekompromisní přednost pro manželské páry při adopcích. Zavedení nové povinnosti škol mít výslovný souhlas rodičů, pokud bude součástí vzdělávání sexuální výchova, je ve skutečnosti cenzorním zásahem a snahou o vymazání existence LGBT+ lidí. Kroky Ficova režimu, původně směřované na LGBT+ lidi, už začínají dopadat na celou společnost.
„V České republice se nacházíme v momentu, kdy do vlády míří politické subjekty otevřeně vyjadřující homofobní, transfobní, rasistické a misogynní postoje. Především ve spojitosti s Filipem Turkem se objevují nenávistné citace obsahující otřesné projevy homofobie. Dokonce se v médiích objevilo nařčení z přímého propojení Motoristů s extrémistickým webem Incorrect.cz šířícím nenávist vůči LGBT+ lidem i dalším skupinám. Bezpečnost LGBT+ lidí je tedy nadále ohrožena. Obáváme se i toho, že se zhorší. Jediným řešením je skutečná rovnoprávnost, kdy společnost přestane být rozdělována na různé skupiny lidí s různými právy,” upozorňuje Lucia Zachariášová.