Komentář: Vláda rozbíjí agendu lidských práv. To, co se více než 20 let budovalo.

Česká vláda nedávno schválila přesun agendy lidských práv, rovnosti žen a mužů, ochrany menšin a dalších průřezových témat z Úřadu vlády na jednotlivá ministerstva. Celý proces provázela absence odborné diskuze, nejednotná komunikace a změny rozhodnutí ze dne na den. Není divu, že reakce odborné i občanské veřejnosti je jednoznačná: jde o krok špatným směrem.

Jako předsedkyně vládního výboru pro práva LGBTI+ lidí jsem o celém záměru kabinetu neměla předem žádné informace, přestože se přesun přímo dotýká i sekretariátu našeho výboru. Vláda rozhodla bez konzultace s těmi, kteří tuto práci odvádějí. Vedoucí Úřadu vlády to sama přiznala s tím, že „pod mediální masáží a tlakem odborné veřejnosti by to nikdy neudělali*y. To není argument pro dobré vládnutí, to je přiznání záměrného obcházení demokratické diskuze. Tímto rozhodnutím po více než dvaceti letech zanikne Odbor pro lidská práva a ochranu menšin Úřadu vlády ČR. 

Lidská práva nejsou resortní agenda jako např. doprava nebo zemědělství. Jsou to průřezová témata, která se dotýkají každého ministerstva, každého zákona, každé politiky. A nakonec i každé osoby, která v tomto státě žije. Odbor pro lidská práva také zajišťuje mnohé z našich mezinárodních závazků, zejména naplňování základních mezinárodních smluv o lidských právech. Jakékoliv jeho přesuny tuto agendu oslabují. Přestože Česko patří k vyspělým demokratickým zemím, je stále co zlepšovat a je potřeba připomínat, že u nás musí platit vysoký standard lidských práv. Co se týče agendy práv LGBTI+ lidí, kterou se zabývám, pak podle průzkumu Agentury pro základní práva EU se s obtěžováním v Česku setkalo 63 % LGBTI+ lidí, což je nejvyšší procento ze všech EU zemí. Je proto i nadále třeba upozorňovat na to, že ne všechny skupiny lidí jsou v naší společnosti přijaty a mohou beze zbytku naplnit svá lidská práva. A i proto tato agenda na Úřad vlády průřezově patří.

Zároveň ombudsman varuje, že pokud budou lidskoprávní témata rozdělena mezi jednotlivé resorty, bude v rámci moci výkonné chybět samostatná struktura, která by tuto agendu systematicky prosazovala ve vládních materiálech, a hlas upozorňující na problémy bude výrazně oslaben. Pro téměř milion LGBTI+ lidí, jejichž práva jsou v ČR stále nedostatečně chráněna, to není abstraktní hrozba. Je to reálné oslabení jediného místa, kde jsme měli*y přímé institucionální zastání.

Co celou situaci dělá ještě znepokojivější, je chaotičnost celého procesu. Po vlně kritiky byl záměr částečně upraven. Nově mají na Úřadu vlády vzniknout dvě kanceláře přímo pod premiérem a agenda rovnosti žen a mužů se namísto ministerstva práce a sociálních věcí přesune pod ministerstvo spravedlnosti. Jednání s lidmi zastupujícími lidskoprávní organizace a rady bylo na poslední chvíli změněno z užšího vyjednávání na široké setkání k představení změn. Rozhodnutí se měnila ze dne na den, nikdo neví, co vlastně platí. V tuto chvíli není jasné, jak celá věc definitivně skončí. A takový chaos nikomu nepomůže.

Vyzývám proto vládu, aby celý záměr zastavila a přehodnotila. Vzniká racionální obava, že se důležitá agenda ztratí v každodenních prioritách jednotlivých ministerstev. Přímá příslušnost lidskoprávní agendy pod předsedu vlády nejlépe odpovídá její průřezové povaze a důležitosti. Pokud má Česká republika být zemí, kde se lidem dobře žije, musí začít tím, že bude chránit práva těch nejzranitelnějších. A ne tím, že instituce, které je hájí, potichu rozloží. Ještě není pozdě.